Jsem Vláďa Daťka alias Pishcoth a láska k hudbě se mě drží (stejně jako moje přezdívka) prakticky už od narození. V patnácti jsem začal psát a zpívat svoje písně v kapele Dědovy blechy (později Echonaut) a nakonec se s ní podíval i na největší festivaly u nás.

S pandemií se činnost kapely zastavila a já se rozhodl pokračoval jen s kytarou a looperem. Počáteční z nouze ctnost mě nakonec dovedla k objevení nového zvuku a také k buskingu. Jeho kouzlu jsem propadl a s kytarou procestoval Evropu od Lisabonu přes Londýn až po Kodaň nebo Oslo.

Baví mě narušovat předvídatelné algoritmy tras na místech, většinou spíš "mezi-místech" - zastávkách, uzlech a periferiích, kde se lidé běžně jen míjí. Vnášet do nich momenty nečekaného, sdílení, radosti a vracet se s pocitem, že k sobě všichni máme blíž, než se často zdá.

A to se vlastně i stalo inspirací pro další tvorbu. Odjakživa mě fascinuje městská krajina jakožto kulisa příběhů, které se v ní odehrávají a které i přes svojí jedinečnost vždy spojuje něco univerzálního.

Do textů se tak otiskuje ona atmosféra "mezi-míst", předměstí (zejména Prahy) a tváře lidí, které tu potkávám. Příběhy někdy vyposlechnuté, odpozorované, ale občas i smyšlené se tak stávají jakýmsi promítacím plátnem mých vlastních pocitů.

Mou největší ambicí a snem je dostat je do nahrávek a následně na dlouhohrající desku. Vytvořit takový kaleidoskop mikrosvětů reflektujících současnou dobu, v němž posluchač možná zahlédne i kousek sebe.